Havanský psík
Historie
Plemeno pochází z oblasti Středomoří a vyvinulo se ve španělských a italských přímořských oblastech. Zdá se, že tito psi byli dovezeni na Kubu italskými námořníky. Nejčastěji se vyskytující hnědá barva (tabáková) podklad legendě o tom, že plemeno pochází z Havany, hlaního městě Kuby.Politické událsti, vedly k úplnému vymizeních starých krevních linií havanských psíku na Kubě. Několik psů bylo naštěstí úspěšně propašováno z Kuby- jejich potomci přežili v USA.
V 17. století se dostávali na Kubu pravděpodobně díky španělským kolonizátorům a anglickým, holandským a francouzkým pirátům společenští psi typu bišonka a španělstí vodní psi. Tato plemena stála pravděpodobně u zrodu kubánského plemene, které se vyvinulo pod vlivem podnebí, místních podmínek a vkusu bohatých osadníků. Tento psík byl čistě bílý s hedvábně jemnou srstí. Historie o něm hovoří jako o blanquito de la Habana. Do konce 18. století se tento psík rozšířil do většiny bohatých kubánksých domácností.
Když v 19. století skončil španělsý monopol na obchodu s Kubou, začeli se zde usazovat převážně francoužtí osadníci, kteří s sebou přinesli nejen své bohatství , kulturu, životní styl ale i své psy. Mezi všemi plemeny vévodily hlavně pudlové - starobylé francouzké plemeno, prošlechtěné už ve středověku. S příjezdem velkého počtu pudlů na Kubu začala přeměna blanquida de la Habana. Kreolští velkostatkáři zaujati tímto nově příchozím plemenem se vrhli do dobrodružstvím křížení s původními blanquidy ve snaze zvětšit velikost a rozšíři barevnost. Tak se postupně na scéně objevilo nové plemeno - havanský bišonek.
Standart Havanského psíka
původ: západní Středomořská pánev, vývoj Kuba
Patronace: F.C.I.
použití : společenský pes
zařazení F.C.I.
skupina 9 společenská plemena
skupina 1 bišoni a příbuzná plemena
Bez pracovních zkoušek.
celkový vzhled:
Havanský psík je robustní malý pes, na nízkých nohách, s dlouhou bohatou srstí , jemnou a nejlépe vlnitou. Jeho pohyb je živý a pružný.
Důležitá propomoce:
Délka tlamy (od špičky nose ke stopu) je rovna vzdálenosti mezi stopem a týlíým hrbolem. Poměr mezi délkou trupu ( měřenou od hrbolu ramenní lopatky k hrbolu kosti sedací) a výškou v kohoutkou je 4/3.
povaha / temperament:
Vyjímečně bystrý, snadno vychovatelný v ostražitého psa. Oddaný,s vyjímečnou povahou , je přívětivý, okouzlující, hravý miluje legraci. Má rád děti a je ochotný si s nimy kdykoliv hrát.
hlavy:
Střední délky, poměr mezi délkou hlavy a délkou trupu(měřenou od kohoutku k nasazení ocasu) je 3/7.
Mozkovna:
lebka: Plochá až velmi mírně zaoblená, široká: čelo jen mírně stoupající.Při pohledu shora je vzadu zaoblená, a na ostatních třech stranách téměř rovná a čtvercová.
Stop:
Středně vyznačený.
Obličejová část.
Nosní houba: Černá nebo hnědá.
tlama:pomalu Zužující se pomalu k nosu ale nikdy špičatá či kůželovitá.
pysky.
Jemné, suché, dobře přiléhající.
Čelisti / zuby:
Nůžkový skus. Žádoucí je úplný chrup. Tolerována je absence premolárů 1 (PM1) a 3.stoliček (M3)
Líce:
Velmi ploché, nevystupující.
Oči:
Dosti velké, mandlového tvaru, hnědé barvy, co možná nejtavší. Milí víraz. Okraje víček musí být tmavě hnědé až černé.
Uši:
Nasazené relativně vysoko, spadající podél lící a vytvářejí nevýrazný záhyb, který je trochu zvedá. Jejich mimořádnost spočívá v mírném zaobleném konci. Jsou pokryty pramínky s dlouhou srstí. Nejsou ani otevřené (odstávající do stran) , ani přiléhající k lícím.
Krk:
Střední délky.
Trup:
Délka trupu je o málo větší než délka v kohoutku.
Hřbet: Hřbetní linie rovná mírně klenutá v bedrech.
Záď´: Viditelně skloněná.
Hrudní koš: Dobře klenutý.
Břicho: Dobře vtažené.
Ocas: Vysoko nesený,buď ve tvaru spirály, nebo nejlépe stočený nad hřetem. Je osrstěn dlouhou hedvábnou srstí.
Končetiny:
Hrudní končetiny: Hrudní končetiny rovné a paralelní, štíhlé, dobrá struktura kostí . Vzdálenost od země k lokti nesmí být větší než vzdálenost mezi loktem a kohoutkem.
Pánevní končetiny: Dobrá struktura kostní , mírné zaúhlení .
Tlapky: Mírně podlouhlého tvaru, těsně přiléhající prsty.
Pohyb: V souladu se svojí veselou povahou má havanský psík neobyčejně pružný pohyb hrudní končetiny se pohybují volně a směřují přímo vpřed, pánevní končetiny dávají pohybu sílu a pohybují se v přímé linii. Osrstění:
Srst: Podsada vlnitá a nepříliš vyvinutá, často zcela chybí . Svrchní srst je velmi dlouhá (12 - 18 cm u dospělého psa) ,měkká, rovná nebo vlnitá a může vytvářet kadeřavé prameny . Úpravy , použití nůžek pro srovnání délky srsti trimováni jsou zakázány. Vyjímka : Úprava srsti na tlapkách je povolena, srst na čele může být mírně zkrácena, takže nezakrývá oči, také srst na tlamě může být upravena, ale lépe je echat ji v přirozené délce.
Barva:
Zřídka úplně čistě bílá , béžová v různých odstínech (mírně černý překryv -overaly-se připouští) , černá, havana hnědá , tabáková, červenohnědá. Skrny ve zmíněných barvách jsou povoleny. Hnědožluté skvrnky jsou povoleny ve všech nuancích.
Výška:
výška v kohoutku: od 23 do 27 cm . Tolerance od 21
do 29 cm.
Vady: Jakákoliv odchylka od výše vedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována , má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdravý a pohodu psa.
Závažné vady: Celkový vzhled neodpovídá typu. Kuželovitá nebo špičatá tlama , délka tlamy odlišná od délky tlamy . Dravčí oči: Oči příliš hluboko zasazeny nebo vystupující , okraje víček částečně depigmentované. Trup příliš dlouhý nebo příliš krátký. Rovný ocas, nenesený vysoko. Vytočené přední tlapky, nadprsí přílišblízko (tzn. francouzský postoj). Hrubá srst , ne bohatá , s vyjímkou štěňát, nepovoleně upravená srst.
Vyřazující vady : Agresivita nebo přílišná plachost . Depigmentovaná nosní houba. Podkus nebo předkus . Ektropium , enthropium, okraje očních víček jednoho nebo obou depigmentované . Výška pod nebo nad uvedenou standartní výšku . Psi se zdřejmě fyzickými nebo povahovými abnormalitami musí být diskvalifikováni.