Havanský psík

Historie

Plemeno pochází z oblasti Středomoří a vyvinulo se ve španělských a italských přímořských oblastech. Zdá se, že tito psi byli dovezeni na Kubu italskými námořníky. Nejčastěji  se vyskytující hnědá barva (tabáková) podklad legendě o tom, že plemeno pochází z Havany, hlaního městě Kuby.Politické událsti, vedly k úplnému vymizeních starých krevních linií havanských psíku na Kubě. Několik psů bylo naštěstí úspěšně propašováno  z Kuby- jejich potomci přežili v USA.

V 17. století se dostávali na Kubu pravděpodobně díky španělským kolonizátorům a anglickým, holandským a francouzkým pirátům společenští psi typu bišonka  a španělstí vodní psi. Tato plemena stála pravděpodobně  u zrodu kubánského plemene, které se vyvinulo pod vlivem podnebí, místních podmínek a vkusu bohatých osadníků. Tento psík byl čistě bílý s hedvábně jemnou srstí. Historie o něm hovoří jako o blanquito de la Habana. Do konce 18. století se tento psík rozšířil do většiny bohatých kubánksých domácností.

Když v 19. století skončil španělsý monopol na obchodu s Kubou, začeli se zde usazovat převážně francoužtí osadníci, kteří s sebou přinesli nejen své bohatství , kulturu, životní styl ale i své psy. Mezi všemi plemeny vévodily hlavně pudlové - starobylé francouzké plemeno, prošlechtěné už ve středověku. S příjezdem velkého počtu pudlů na Kubu začala přeměna blanquida  de la Habana. Kreolští velkostatkáři zaujati tímto nově příchozím plemenem se vrhli do dobrodružstvím křížení s původními blanquidy ve snaze zvětšit velikost a rozšíři barevnost. Tak se postupně na scéně objevilo nové plemeno - havanský bišonek.

Standart Havanského psíka

původ: západní Středomořská pánev, vývoj Kuba

Patronace: F.C.I.

použití : společenský pes

zařazení F.C.I.

skupina 9 společenská plemena

skupina 1 bišoni a příbuzná plemena

Bez pracovních zkoušek.

celkový vzhled:

Havanský psík je robustní malý pes, na nízkých nohách, s dlouhou  bohatou srstí , jemnou a nejlépe vlnitou. Jeho pohyb je živý a pružný.

Důležitá propomoce:

Délka tlamy (od špičky nose ke stopu) je rovna vzdálenosti mezi  stopem a týlíým hrbolem. Poměr mezi délkou trupu ( měřenou od hrbolu  ramenní lopatky k hrbolu kosti sedací) a výškou v kohoutkou je 4/3.

povaha / temperament:

Vyjímečně bystrý, snadno vychovatelný v ostražitého psa. Oddaný,s vyjímečnou povahou , je přívětivý, okouzlující, hravý miluje legraci. Má rád děti a je ochotný  si s nimy kdykoliv hrát.

hlavy:

Střední délky, poměr mezi délkou hlavy a délkou trupu(měřenou od kohoutku k nasazení ocasu) je 3/7.

Mozkovna:

lebka: Plochá až velmi mírně zaoblená, široká: čelo jen mírně stoupající.Při pohledu shora je vzadu zaoblená, a na ostatních třech stranách téměř rovná a čtvercová. 

Stop:

Středně vyznačený.

Obličejová část.

Nosní houba: Černá nebo hnědá. 

tlama:pomalu  Zužující se pomalu k nosu ale nikdy špičatá či kůželovitá.

pysky.

Jemné, suché, dobře přiléhající.

Čelisti / zuby:

Nůžkový skus. Žádoucí je úplný chrup. Tolerována je absence premolárů 1 (PM1) a 3.stoliček (M3)

Líce:

Velmi ploché, nevystupující.

Oči:

Dosti velké, mandlového tvaru, hnědé barvy, co možná nejtavší. Milí víraz. Okraje víček musí být tmavě hnědé až černé.

Uši:

Nasazené relativně vysoko, spadající podél lící a vytvářejí nevýrazný záhyb, který je trochu zvedá. Jejich mimořádnost spočívá v mírném zaobleném konci. Jsou pokryty pramínky s dlouhou srstí. Nejsou ani otevřené (odstávající do stran) , ani přiléhající k lícím.

Krk:

Střední délky.

Trup:

Délka trupu je o málo větší než délka v kohoutku.

Hřbet: Hřbetní linie rovná mírně klenutá v bedrech.

Záď´: Viditelně skloněná.

Hrudní koš: Dobře klenutý.

Břicho: Dobře vtažené.

Ocas: Vysoko nesený,buď ve tvaru spirály, nebo nejlépe stočený nad hřetem. Je osrstěn dlouhou hedvábnou srstí.

Končetiny:

Hrudní končetiny: Hrudní končetiny rovné a paralelní, štíhlé, dobrá struktura kostí . Vzdálenost od země k lokti nesmí být větší než vzdálenost mezi loktem a kohoutkem.

Pánevní končetiny: Dobrá struktura kostní , mírné zaúhlení .

Tlapky: Mírně podlouhlého tvaru, těsně přiléhající prsty.

 Pohyb: V souladu se svojí veselou povahou má havanský psík neobyčejně pružný pohyb hrudní končetiny se pohybují volně a směřují přímo vpřed, pánevní končetiny dávají pohybu sílu a pohybují se v přímé linii. Osrstění:

Srst: Podsada vlnitá a nepříliš vyvinutá,  často zcela chybí . Svrchní  srst  je velmi dlouhá (12 - 18 cm u dospělého psa) ,měkká,  rovná nebo vlnitá  a může vytvářet kadeřavé prameny . Úpravy , použití nůžek pro srovnání délky srsti trimováni jsou zakázány. Vyjímka : Úprava srsti na tlapkách je povolena, srst na čele může být mírně zkrácena, takže nezakrývá oči, také srst na tlamě může být upravena, ale lépe je echat ji v přirozené délce.

Barva:

Zřídka úplně čistě bílá , béžová v různých odstínech (mírně černý překryv -overaly-se připouští) , černá, havana hnědá , tabáková, červenohnědá. Skrny ve zmíněných barvách jsou povoleny. Hnědožluté skvrnky jsou povoleny ve všech nuancích.

Výška:

výška v kohoutku: od 23 do 27 cm . Tolerance od  21

 do 29 cm.

Vady: Jakákoliv odchylka od výše vedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována , má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdravý a pohodu psa.

Závažné vady: Celkový vzhled neodpovídá typu. Kuželovitá nebo špičatá tlama , délka tlamy odlišná od délky  tlamy . Dravčí oči: Oči příliš hluboko zasazeny nebo vystupující , okraje víček  částečně depigmentované.  Trup příliš dlouhý nebo příliš krátký. Rovný ocas, nenesený vysoko. Vytočené přední tlapky, nadprsí přílišblízko (tzn. francouzský  postoj). Hrubá srst , ne bohatá , s vyjímkou štěňát, nepovoleně upravená srst.

Vyřazující vady : Agresivita nebo přílišná plachost . Depigmentovaná nosní houba. Podkus nebo předkus .  Ektropium , enthropium, okraje očních víček jednoho nebo obou depigmentované . Výška pod nebo nad uvedenou standartní výšku . Psi se zdřejmě fyzickými nebo povahovými abnormalitami musí být diskvalifikováni.